Otupování mozku internetem současné vědecké studie dostatečně nepotvrzují, přestože první náznaky se již objevují. Pro opravdu „tvrdé“ doložení této hypotézy potřebujeme více prospektivních (dopředných) studií a zejména jejich meta-analýz.
Kvůli připojení k síti jsme méně samostatní a nespoléháme tolik na svou paměť, jako to bylo ve starých dobrých analogových časech. Ve skutečnosti však využíváme transaktivní paměť, kterou popsal psycholog Daniel M. Wegner. V rámci tohoto konceptu sociální psychologie si nemusíme pamatovat všechno – stačí, když známe někoho jiného, kdo si danou věc pamatuje. A nebo máme po ruce internet. 💡 Zkrátka si do podvědomí uložíme klíčová slova, která si pak vyhledáme.
Jenomže co když nastane výpadek sítě, vybije se nám telefon nebo se ocitneme v divočině bez signálu?
Transaktivní paměť je nám v takovou chvíli k ničemu. A v tu ránu nejspíš zaslechneme onu škodolibou poznámku o tom, jak ty dnešní generace hloupnou, protože jsou bez telefonu naprosto nepoužitelné. Snažme se pro takovou chvíli si zapamatovat, že nic takového věda neříká. Jde zkrátka o kulturní axiom bez neprůstřelných důkazů. Stačí si to vygooglovat.
Doufejme, že než věda tuto otázku definitivně rozřeší, nebude pozdě. A pokud vás zrovna čeká velká zkouška, musíte se toho hodně naučit a vůbec vám to neleze do hlavy, nezoufejte. Přijďte za mnou a společně váš mozek potrénujeme. Vím jak na to.
