Spousta z nás se při rozhodování spoléhá na intuici. Na vnitřní hlas, který ovlivňuje naše rozhodování. Náš vlastní mozek rád hledá zkratky a připraví nám díky kognitivnímu zkreslení s názvem „afektivní heuristika“ nejednu více či méně prekérní situaci. Někdy to vyjde. A častokrát zkreslením dostane do pasti.
Mentální zkratka v podobě heuristiky afektů svůj rozhodovací mechanismus opírá o aktuální emoce. Asi vás nepřekvapí, že se jedná o nejběžnější kognitivní zkreslení z těch více než stovky popsaných. Jinak se rozhodujete, když jste dané chvíli pozitivně naladění nebo naopak máte velmi špatnou náladu. Váš vnitřní pocit vás provede jiným kognitivním procesem.
V čem přesně spočívá afektivní heuristika
Vědci si všimli nápadně častého rozdílu v rozhodování pod vlivem pozitivního nebo negativního emocionálního stavu a začali problematiku skutečně studovat. Pokud se rozhodujete pod vlivem negativních emocí, vidíte před sebou vyšší rizika a nízký přínos.
V praxi to je jako třeba s dovolenou na pláži. Pokud si před odjezdem na dovolenou přečtete články o útocích žraloků, vaše obava z útoku žraloka i v místech, kde se žádný nestal, vám nedovolí smočit nohy v moři. Naopak, pokud si před dovolenou budete číst o čistých plážích a krásných západech slunce, budete se bezstarostně těšit.
Jak lze BIAS efektivní heuristiky využít
Nejčastěji s ním pracuje například reklama. Typickým příkladem je pití alkoholu. Tvůrci reklam ho vykreslují zásadně s emocionálně pozitivními situacemi a zážitky. Schválně se to na to zaměřte a zkuste rozklíčovat, které reklamy využívají faktu, že náš mozek rád používá zkratky.
Pokud sami sebe podezříváte, že jste učinili rozhodnutí pod vlivem okamžitých emocí, zkuste se vracet po emocionálních stopách, které k rozhodnutí vedly. V roce 1978 podnikl akademik Baruch Fischhoff s kolegy studii. Mimo jiné přišel na to, že pomáhá mluvit sám se sebou ve třetí osobě ve chvílích, kdy se musíte rozhodovat rychle a v emocionálně vypjaté chvíli. Krátký vnitřní monolog sebe samým dokáže odvrátit případné ovlivnění úsudku emocemi.
Comments