top of page

Soustřeďte se pochopení problému, řešení přijde snáz

Vědecká praxe mě naučila nespoléhat na jedno řešení. Tím spíš, pokud se zdánlivě nabízí samo jako jediná logická možnost. Náš mozek nás snadno dostane do pasti mnoha kognitivními zkresleními.


Už Albert Einstein říkal, že raději bude 55 minut zkoumat problém, a teprve potom bude 5 minut hledat řešení. Považoval to za klíčovou schopnost při hledání dlouhodobého či přímo konečného řešení.


V pracovním i osobním životě velmi často hledáme řešení podobným mechanismem jako hledáme puzzle, které zapadne na správné místo. Určitě znáte tu situaci, kdy vám kostka na místo sice svým tvarem zapadne, ale výsledný obrázek nedává smysl.


S řešením problémů je to podobné. Proto se nejdřív soustřeďte na zmapování problému a dívejte se na něj z různých úhlů pohledu.


V praxi naše myšlení velmi často ovlivňují tři známé BIASy:


🧠 Potvrzovací zkreslení, tedy stav, kdy si mozek zjednoduší rozhodování a bere v potaz jenom ty informace, která potvrzují naše stanovisko.

🧠 Efekt podpory již zvoleného je pro změnu projev šetřílka v nás. Mozek nás přesvědčuje, že nemáme plýtvat energií, časem a dalšími zdroji na hledání jiného řešení, když už jedno máme a zdá se být funkční. Ačkoliv tím zcela přejdeme fakt, že při troše zamyšlení najdeme řešení ještě lepší.

🧠 Kotvení znamená, že první informace, která nám jen trochu dává smysl, se doslova zahákne v naší hlavě a už se nechce pustit. Často to je první informace k tématu, kterou najdeme a automaticky ji bereme za správnou. Rozčarování bývají veliká, v případě byznysu i dost drahá.


Marketéři a vývojáři aplikací podléhají těmto typům BIASů velmi často


Setkávám se s podobnými situacemi u klientů, kteří pracují na projektech, kde tvoří podle zadání a potřeb druhých. Je to takové to „podle sebe soudím tebe“. Jednoduše se na začátku zamilujeme do nějakého kreativního nápadu nebo do technického řešení, které se nám osobně líbí. Ve skutečnosti naše nápady nejsou odrazem potřeb většiny.