Dramatická nehoda, která potkala amerického železničního dělníka Phinease Gage, se odehrála již v roce 1848. Proto nemáme přesné údaje, které bychom mohli podrobněji studovat. Přesto osud mladého muže už více než 170 let fascinuje svět.
Střelmistr Phineas Gage pracoval na stavbě železniční dráhy ve Vermontu. V den nehody pěchoval střelný prach do kovové tyče, když došlo k předčasnému výbuchu. Tyč vážící 6 kilogramů a silná víc než 3 centimetry v průměru proletěla Phineasovou hlavou skrz tvář a vyšla ven temenem. Poté dopadla o dalších 25 metrů dál.
Všichni přítomní museli nejspíš zůstat v naprostém údivu, když se mladík po několika minutách po této na první pohled smrtelně vypadající nehodě zvedl, řekl pár slov a udělal několik kroků. Gagovi zela v hlavě obrovská rána, z níž vypadávaly kusy mozkové tkáně v okamžiku, kdy se pacient předklonil. Tyč prošla čelním mozkovým lalokem, vzala si jeho velkou část s sebou a zbytek nenávratně poškodila. Přesto Phineas Gage po 10 týdnech opustil nemocnici a vrátil se zpět do svého života.
Nehoda se však podepsala na Phineasově povaze. Z původně bystrého a příjemného člověka se stal netrpělivý a impulzivní cholerik neschopný plánovat a jednající bez ohledu na důsledky. Jeho kolegové a kamarádi ho nepoznávali. Phineas nakonec zemřel o 12 let později a závěr jeho života provázely těžké epileptické záchvaty.
Lékařské zprávy pořízené krátce před jeho smrtí však uvádějí, že se postupně lépe sociálně přizpůsoboval a obtíže, které se objevily bezprostředně po jeho nehodě, se časem zmenšovaly.
Příběh Phinease Gage ukazuje první kroky bližšího vědeckého poznávání mozku. V tomto případě jde o vztah čelního laloku a osobnosti člověka. Lebka nešťastného střelmistra je uložená na univerzitě na Harvardu a dodnes ji vědci studují. Pokud vás dějiny zkoumání mozku nebo současná neurověda zajímá víc, rád vám o ní povím více.