Moderní rodičovství dnešní doby zdaleka není jenom o plánování pohlaví dítěte. Dnešní rodiče by si přáli, abych jejich dítě bylo geniální. A po světě koluje celá řada „návodů“, jak toho docílit. A my neurovědci víme, že takto to nefunguje. Jak je to možné?
Tento mýtus se objevil po zveřejnění výsledků studie badatelů Gordona Shawa a Frances Rauscherové z Kalifornské univerzity v Irvine v devadesátých letech. Výzkum naznačoval blahodárný vliv Mozartovy hudby na některé typy mentální funkcí, např. časoprostorové usuzování. Nejprve byly ukázány na mladých pokusných osobách a posléze tito vědci studovali také vliv určitých skladeb W. A. Mozarta na vývoj těchto mentálních funkcí u dětí.
Studie se významně prosadily do novinových titulků a pronikly na veřejnost. Na tomto fenoménu založilo svůj byznys spoustu firem, které nabízely produkty pro zázračné zlepšení vývoje dětí. Ačkoliv předběžné výsledky studie naznačily pozitivní účinky, následné studie ukázaly, že tomu tak být nemusí – několik studií naznačilo velmi mírný, ale přechodný pozitivní účinek, jiné studie však tyto účinky nepotvrdily.
Mozartova hudba na řadu lidí působí velmi příjemným dojmem a je esteticky přístupná. Dnes se badatelé převážně kloní k názoru, že její blahodárné účinky na duši vyvolává její příznivý vliv na náladu, emoce a bdělost. Účinek hudby na emoční nastavení člověka je nesporný. O přímé zlepšení mentálního fungování se ale zřejmě opravdu nejedná. Pokud máte rádi klasickou hudbu, rozhodně ji můžete přehrávat svým dětem, ničemu to neuškodí. Nicméně bylo by hloupé si myslet, že stisknutím knoflíku přehrávače si rodiče ušetří úsilí investované do výchovy a vzdělání.