Napsat, že náš mozek nás ovlivňuje víc, než tušíme, mi jako vědci přijde hloupé. Mozek je hybatelem všeho, co děláme, co umíme, na co myslíme, nebo po čem toužíme. Mozek nasává jako houba vše, co vidíme a slyšíme. Pokud odstřihneme houbu od zdroje, vyschne.
Celý svůj vědecký život se zabývám učením a pamětí. Studuji mozek a jeho vnitřní biochemii a procesy. O to víc mě fascinuje, jak se chování mozku projevuje v našem vnějším chování. Nejsilnější vzpomínky vznikají na základě silných vjemů, které jsou podpořeny více smyslovým vnímáním. Proto se lidé učí lépe, pokud si ku příkladu čtou nahlas a u toho si zároveň čtený text barevně podtrhávají. Máme tu vjem zrakový, sluchový a motorický.
Pracujte s tištěnými materiály
Dnes jsme obklopeni obrazovkami. Učíme se z monitoru nebo telefonu. Učíme se pouze zrakem. Proto bychom do tohoto způsobu měli zapojit i aktivity jako scrollování a klikání. Označujte si myší text barevně. Klikejte a označte kus důležitého textu. Propojte několik vjemů, které si s učivem spojíte.
Ideální je mít text vytištěný. Moderní technologie nás svádí notifikacemi, blikáním a pozornost soustředíme přeci jenom hůře. Proto přední odborníci na učení radí vytisknout si materiály. A škrtat. Podtrhávat. Listovat. Dělat si do textu vlastní poznámky. Ostatně i lektorka psychologie z univerzity v anglickém Leicesteru, Kate Garlandová, tvrdí, že studenti, kteří se učí jenom z online materiálů si musí učivo opakovat vícekrát než ti, kteří se učí z papíru.
Pusťte se do boje s křivkou zapomínání
O zapomínání jsem vám už psal. Křivka zapomínání je předmětem bádání nás neurovědců i neuropsychologů už od roku 1885. Podle teorie si můžete jediným poslechnutím výkladu zapamatovat až 80 % sdělení, pokud si výklad do 24 hodin zopakujete. S pravidelným opakováním se vaše znalosti upevňují a zesilují.
Testujte a zkoušejte sami sebe
Studie z roku 2011 ukázala, že studenti, kteří vyplnili zkušební test, o týden později dosáhli mnohem lepších výsledků než ti, kteří text nedělali. Podobné to je s taháky. Pamatuji si, jak mi několik studentů i pedagogů sdílelo zkušenost, že když studentům dovolili, aby si vypracovali taháky, vlastně už je potom nepotřebovali. Protože se látku naučili.
Opakování je matka moudrosti
Když něco trénujeme při sportu, narůstá nám svalová hmota. Dokonce i svaly mají něco jako paměť. Takže pokud trénujeme dostatečně dobře a často a pak z tréninku na chvíli vypadneme, svalová paměť nám pomůže vrátit se do formy. Na stejném principu funguje učení se. Učíme-li se, roste nám šedá hmota v té části mozku, která se pojí k vizuální paměti.
Pokud se tedy učíte nové věci, je nutné je opakovaně procvičovat, abyste si udržovali znalosti, které jste již získali. U některých typů vědomostí to znamená celoživotní procvičování. Například u cizích jazyků, které budete využívat i po skončení studií.
Zdroje: