Dříve lidé věřili, že míra inteligence je daná a neměnná. Soudobé neurovědní poznatky nám říkají něco jiného.
IQ (inteligenční)
EQ (emoční)
SQ (sociální, duchovní)
PQ (fyzický kvocient)
CQ (kreativita)
AQ (kvocient nepřátel)
Ne, nezbláznil jsem se. Všechny tyto quocienty existují a jsou popsány dokonce v jedné studii. Pokud vás zajímá, najdete na ni odkaz v komentáři.
Narazil jsem na ni, když jsem hledal téma pro dnešní příspěvek. Inteligence.
Téma, na kterém se neshodují ani odborníci. Co to vlastně je. Jak se to měří. Měříme ji dnes vlastně správně? Lze ji ovlivnit? Mění se nějak s věkem? Mnoho otázek a jenom velmi málo odpovědí.
Dlouho se soudilo, že IQ se nemění. Jak se narodíme, takoví už zůstaneme.
Studie publikovaná v roce 2011 v prestižním časopise Nature ukázala, že IQ se v závislosti na vývoji mozku a vzdělávání mění a s ním také naše šedá hmota mozková – to badatelé měřili pomocí magnetické rezonance.
Jedna ze současných analýz, která zahrnovala 600 000 jedinců, ukazuje vliv vzdělání a zkušeností. S každým rokem vzdělání se IQ zvyšuje o 1 až 5 bodů.
Ať už se vědecká obec shodne na tom, co je a co není IQ, zda ho měříme správně, jistá je jedna věc: mozek lze skutečně trénovat a trvalým celoživotním učením a tréninkem paměti předcházíte degenerativním onemocnění mozku, např. Alzheimerově chorobě.
Váš mozek potřebuje potravu v podobě vědění, vjemů, zážitků, umění, emocí a potřebuje, abyste mu dopřávali spánek pro regeneraci. Hledáte fitko pro svůj mozek? Jsem neurokouč. Vytrénuju váš mozek.